PhDr. Václav Trojan

Vážený pane řediteli,

slyšel jsem, jak pod tvýma rukama ústav vzkvétá a je na nejlepší cestě zastínit Sorbonnu. Těším se, že vás všechny v červnu zase po letech uvidím a zavzpomínáme na třetihorní období našeho pedagogického vývoje. Držím palce

Ahoj V.T.

Na pedagogické škole v Berouně jsem si prožil své krátké, ale nezapomenutelné pedagogické začátky. Jako čerstvý absolvent FF UK jsem se najednou ocitl ve velkém domě plném krásných, a nejen vzdělání chtivých lištiček. Bylo mi 28, jim o málo méně a psychologie, kterou jsem vyučoval, je o člověku, o životě a také o lásce. Že jsem se do hodin těšil já, to vím. Že se do hodin těšily ony, tomu bych rád ještě dnes věřil.

Ke škole však patřil také sbor kolegyněk a kolegů ve sborovně. V ředitelně skrýval svůj jedovatý dech zuřivý bolševik, který působil dojmem, že i doma si říkají soudruhu a soudružko a místo Vánoc slaví jolku.

Ve sborovně pak vládl duch volnější. A což teprve kabinety kolegů ze sfér krásných umění. Vzpomínám na malíře a grafika Dalibora Němce, Viktora „Žabžu“ Žabinského, Jardu Janíka a další mně blízké bohémy, jejichž často netradiční přístupy oživovaly někdy poněkud nudného ducha školních škamen. Vzpomínám také na skromně se culícího mladého sportovce, Ládíka Šímu, dnes váženého pana ředitele. I spolu jsme zažili věci krásné, nicméně v almanachu nepublikovatelné.

Jednou z nejvýraznějších postav byl doyen sboru, historik Velíšek. Distingovaný starý pán se svérázným humorem a velkou autoritou.

Stalo se jednou, že kolega Velíšek nemohl začít hodinu, protože jsem já včas neskončil tu svoji a protáhl ji až přes přestávku. Ve sborovně se pak zajímal, cože tak kruciálního jsem to přednášel, že nás ani zvonění nevrátilo do reality. Vyprávěl jsem, kterak jsme se dostali s děvčaty do debaty o sexualitě u zvířat. Líčil jsem, jak samička ježka po dlouhé předehře konečně rozčísne bodlinky na zadečku do úhledné pěšinky a položí je naplocho na kůži, aby k ní sameček mohl a nepopíchal se.

Kolega Velíšek se zájmem poslouchal a pak si povzdechl: „No jo, ty máš v psychologii přece jen větší prostor. Já jim těžko můžu vykládat, jak souložil Oliver Cromwell.

PhDr. Václav Trojan