V berounském Státním okresním archívu je uložen vzácný spis Pamětní kniha mateřské školy v Berouně, kde se můžeme dovědět základní údaje o vzniku a dalším fungování první mateřské školy v našem městě,
Mateřská škola v Berouně, původně nazývaná veřejná městská opatrovna, byla založena roku 1885 obecním zastupitelstvem. Je zajímavé, že podnět k vzniku této předškolní instituce dala prostá žena, soukromnice Josefa Trnková. Byla to ona, která šlechetným darem 4 000 zlatých vytvořila základ pro finanční zabezpečení mateřské školy. Provoz zařízení zajišťovaly také další zdroje: nadace A. Klapky a příspěvky z obecních daní.
Opatrovna byla slavnostně otevřena 1. března roku 1887 v přízemí nové dívčí školy, dnes Jungmannova základní škola. Slavnosti se zúčastnili rodiče zapsaných dětí, školní inspektor, městská rada, dozorčí komise a zástupci různých spolků a sdružení. Pěstounkou k vedení 91 dětí ve věku od tří do šesti let byla ustanovena Františka Vlková, absolventka státního kurzu ku vzdělání pěstounek. Jan Kozel, ředitel měšťanských škol v Berouně, se stal pedagogickým správcem opatrovny.
Členové dozorčí komise obecního zastupitelstva si velmi brzy uvědomili, že děti potřebují dostatek volného prostoru na čerstvém vzduchu k hrám, zábavám a skotačení. K tomuto účelu byla zakoupena a se značným nákladem zřízena zahrada pod Městskou horou. Zde děti trávily radostné chvíle. Počet každoročně přijímaných dětí se pohyboval od 110 do 130. Po epidemii spály ve školním roce 1894-95 se rozhodla městská rada ustanovit MUDr. Kulíře lékařem opatrovny. Jeho povinností bylo jednou za 14 dní děti v opatrovně prohlédnout a podat zprávu o jejich zdravotním stavu. Školní rok byl vždy ukončen veselicí v místech dnešní Šulovny. Slavnosti se zúčastnily děti a jejich rodiče, dále zástupci města a členové dozorčí komise. Dětem byla podávána káva, pečivo a ovoce.
Z pěstounek, které v pozdějších letech působily v mateřské škole, vynikla Terezie Maršíčková, zdejší rodačka. Ze záznamů v pamětní knize je zřejmé její zaujetí pro reformu mateřské školy. T. Maršíčková se aktivně zapojila do hnutí učitelek mateřských škol za zdokonalení výchovné práce. Na počátku 20. století absolvovala celou řadu kurzů: hygienický, nových směrů kreslení a malování, kurz výroby hraček a pomůcek, nových ručních prací atp. V roce 1927 navštěvovala 1. vysokoškolský kurz pro vyšší pedagogické vzdělání učitelek mateřských škol. T. Maršíčková – původně pěstounka, poté učitelka, se stala i kronikářkou Pamětní knihy mateřské školy v Berouně, kam vepsala krásné motto: „Dítě je láska sama, pro lásku k sobě uchvacuje rodiče, veřejnost a lidstvo.“
PhDr. Eliška Zapletalová