STŘEDNÍ PEDAGOGICKÁ ŠKOLAU Stadionu 486, 266 37 Beroun

4. 1. 2023 – Neviditelná výstava

Dne 4.1.2023 se třída 2.PA účastnila exkurze „Neviditelná výstava“ v Praze.

Po příchodu nás přivítaly velmi milé recepční, kdy nás jedna z nich zavedla do šatny a následně do viditelné části výstavy. Zde jsme se dozvěděli mnoho informací. „Neviditelná výstava“ byla poprvé otevřena před 12 lety za účelem přiblížit lidem život částečně a zcela nevidomých lidí. Jaké to je pohybovat se v domácnosti, nalít si kávu bez opaření nebo vyjít na ulici bez toho, aniž bychom něco viděli.

„Neviditelná výstava“ je založena právě na osobní zkušenosti a pocitu, jaké to je, když se nám před očima náhle zatemní.

Na samotnou prohlídku jsme vstupovali po menších skupinách, přibližně po osmi lidech. Ujali se nás zcela i částečně nevidomí průvodci, kteří se na hodinu stali našima očima.

Při prohlídce jsme procházeli zatemněnými prostory, kdy každá místnost představovala určité prostředí, ve kterém se nevidomí musí či mohou pohybovat: domácnost, což znamená obývací pokoj, kuchyně, koupelna, dále pak ulice, les nebo galerie. Po celou dobu prohlídky jsme měli možnost osahávat si různé předměty, které se k danému prostředí vázaly. Průvodci nás po celou dobu trpělivě vedli a obohacovali nás o různé zajímavosti. Na konci prohlídky nás čekal bar, kde jsme si mohli zakoupit nějaké pití a zároveň se na cokoli zeptat. Jedním z mnoha dotazů bylo, zda někdy můžeme spatřit prostory, kterými jsme procházeli. Odpověď byla jasná – ne! Výstava je naším očím nepřístupná z důvodu, abychom si odnesli zážitek, kdy jsme nic neviděli a abychom se mohli více vcítit do role nevidomých.

Ve viditelné části výstavy jsme se mohli seznámit s různými pomůckami, které pomáhají nevidomým v běžném životě a zároveň jsme si mohli zahrát i různé hry.

V závěru bych dodala, že bylo opravdu zvláštní procházet různým prostředím a nic nevidět. Spousta z nás se opravdu vcítila do situace a shodla se na tom, že nejhorší bylo procházení prostředím ulice, protože víme, jaká rizika tam hrozí. Průvodci však byli velmi ochotní a trpěliví a pomohli nám se vším, s čím jsme potřebovali.

 

Bartošová Klára,

2.PA