12.-14. prosince 2022 – Exkurze Terezín

4. 1. 2023

12-14 prosince. To jsou dny, kdy jsme si na vlastní kůži zkusili, jaké to je bydlet v kasárnách v Terezíně. My jsme to měli ale s rozdílem, že nám nikdo neodepíral naše základní práva, nebáli jsme se o život svůj ani naší rodiny a věděli jsme, že odsud odjedeme.

PONDĚLÍ 12.12 .2022

Hned po příjezdu jsme se ubytovali v Magdeburských kasárnách. Prostředí kasáren je sice zrenovované,ale stále můžeme cítit negativní atmosféru z dob, kdy fungovaly jako lidské vězení.

Na začátek si pro nás připravila paní průvodkyně přednášku, která nám asi v hodinovém intervalu shrnula většinu informací o Terezíně a jeho okolí.

Poté jsme se přesunuli na venkovní prohlídku s průvodcem, která trvala okolo 3 hodin. Během této prohlídky jsme navštívili spoustu historicky významných míst, jako např. Kolumbárium, obřadní místnosti a ústřední márnici, židovský hřbitov a krematorium, se kterým bylo spojené místo posledního rozloučení pro vězně v Terezíně, kde měli možnost dát poslední sbohem svým milovaným, i když maximální délka průvodu byla zoufalých 10 metrů.

Poté jsme navštívili Terezínské muzeum, kde jsou vystaveny památeční tabule se jmény obětí, kterých bylo přes mrazivých 34 tisíc, včetně malých dětí, jejichž obrázky a výkresy byly též součástí výstavy. Poslechli jsme příběh několika z nich, v paměti nám ale nejvíce utkvěla dívka, která vyzobrazila krutou realitu každodeního terezínského života, což bylo v tu dobu trestné, proto ukryla své obrázky ve zdech za pomoci strýčka, který zde pracoval jako zedník. Díky těmto obrázkům si dnes můžeme přiblížit krutou realitu událostí, které se staly před pouhými 80 lety.

Celý den jsme zakončili promítaním filmu Poslední motýl, který je ukázkou nehorázného podvodu, jehož se dopustili nacisté na židech v době inspekce Červeného kríže.

ÚTERÝ 13.12 2022

V úterý nás čekal velmi nabitý program formou workshopu. Po načerpání zdejší atmosféry jsme dostali za úkol divadelně ztvárnit osudy terezínských vězňů. Silné momenty doprovázeli všechna představení od začátku až do konce, přičemž jsme si uvědomovali, že takové nelidské hrůzy se bohužel opravdu děly – a ještě hůře: nevinným lidem a jejich dětem jen proto, že byli odlišní svou rasou a vírou. (Divadelní představení budou volně k shlédnutí na školních stránkách v připravovaném videu na konci ledna.)

Poté následovala exkurze do Malé pevnosti, jenž sloužila jako vězení. Již při vstupu jsme prošli rozsáhlým pohřebištěm. Před vstupem na nádvoří jsme prošli bránou s nápisem “Arbeit macht frei” -neboli práce osvobozuje, vězni za zdejší práci ale zaplatili svým životem. Většinu pevnosti tvořily malé temné místnosti určené pro jednoho člověka, které ale byly využívány pro více něž desetinásobek vězňů. V zoufalých podmínkách zde lidé jako my čekali na svůj rozsudek bez jistoty, že se dožijí rána. Jejich potravou jim byl krajíc chleba, náhražka kávy a polévka z vody, doplněná o celodenní nucenou těžkou práci. Do těchto cel byli posíláni vězni za nejmenší prohřešky proti nacistické vládě.

Večer jsme sledovali film s názvem Vyšší princip o popravě studentů, jež zemřeli za žert provedený na úkor Reinharda Heydricha. Po shlédnutí jsme nemohli uvěřit vlastním očím a film v nás zanechal velmi silné emoce.

STŘEDA 14.12 2022

Na závěr jsme měli připravenou přednášku o lásce v ghettu Terezín. V přednášce tvořily většinu výpovědi přeživších, kteří právě prošli Terezínským ghettem. Popisovali, jak bylo možné a nemožné vést milostný život za mřížemi. Tyto výpovědi nám rozpletly mnohé z našich domněnek a uvedli vše na pravou míru. Také nám byl umožněn pohled, jak to v ghettu probíhalo, když byla žena těhotná, a jak se s ní zacházelo. Z některých výpovědí jsme byli všichni opravdu šokováni.

Závěrem našeho pobytu bylo shrnutí, ve kterém jsme všichni souhlasili, že naše exkurze byla silným a nezapomenutelným zážitkem. Hradby, ve kterých jsme strávili tři dny, budou navždy připomínat, kam až člověk, který má v rukou velkou moc, dokáže zajít.

Děkujeme paní profesorce Zapletalové za navázání tradice již v roce 2008 a pánům profesorům Tomáši Petříčkovi a  Vladimíru Mužíkovi  za možnost podívat se na kus naší historie. Byl to pro nás byť silný, tak velice poučný zážitek.

Za 3.PB studentky Lucie Bártová a Tereza Frantová.