Klasifikační řád dálkového studia

Klasifikační řád pro dálkové  a kombinované studium.

1. Základní zásady klasifikace prospěchu

Klasifikace prospěchu je nedílnou  součástí výchovně vzdělávacího procesu. Jejím cílem je vyjádřit příslušným klasifikačním stupněm vědomosti, dovednosti a návyky, které si žáci osvojili. Vyučující respektuje specifika vzdělávání dospělých a schopnost  žáka aktivně získávat a hodnotit nové informace.

Vyučující neklasifikuje žáka, jehož absence je v daném klasifikačním období vyšší než 20 % všech odučených hodin v daném předmětu. Toto ustanovení se týká take didaktik výchov v dělených třídách ( TV,HV,VV,DV).

V odůvodněných případech (zejména závažné zdravotní důvody) rozhoduje o možnosti klasifikovat žáka s vyšší absencí ředitel školy.

2. Obsah a forma zkoušek

2.1.  Obsah a rozsah ústních, písemných, grafických a praktických zkoušek a  způsob zkoušení musí odpovídat učivu stanovenému školním vzdělávacím programem  pro příslušné klasifikační období.

2.2. Žák je za každé klasifikační období vyzkoušen jedenkrát.

2.3. Ústní zkoušení.  Vzhledem k celkovému pojetí oboru vzdělání “ Předškolní a mimoškolní pedagogika”  a k charakteru učiva se ve většině předmětů  hodnotí na základě pouze  ústního zkoušení .  Zkoušení se zásadně nezařazuje do  konzultačních hodin.

2.4. Písemné zkoušení a testování.    Písemné zkoušení je povoleno pouze v předmětu matematika,  fyzika a chemie. Může být  součástí hodnocení v předmětech český jazyk a cizí jazyk.

2.5.  Jiné formy zkoušení.  V předmětech s dominancí praktických činností ( informační a konunikační technologie, hra na hudební nástroj a didaktiky výchov)  je možné využít hodnocení zadaného projektu, který může být zpracován i elektronickou cestou, ve výtvarné výchově to mohou být například grafické práce atd..

2.6. Opravené písemné a grafické práce jsou k dispozici žákům pouze ve škole. Není povoleno  odnášet je domů. Slouží vyučujícím jako podklad při případných  stížnostech žáků na stupeň klasifikace.

3. Zkouškové období a hodnocení výsledků vzdělávání žáků

3.1.  Zkouškové období za první pololetí  je od  1. prosince  –  do 31. ledna daného školního  roku. Jestliže žák do konce tohoto období všechny povinné zkoušky nevykoná, může požádat ředitele školy o prodloužení termínu zkoušek do 31. března..

Prodloužení zkouškového období se povoluje pouze na základě lékařského posudku nebo závažných rodinných problémů. Žádost musí být doručena osobně nebo doporučeným dopisem.

Pokud jsou všechny hodiny konzultací splněné dřive než je stanovený termín, může  žák po dohodě s vyučujícím konat zkoušky v “předtermínu”. Toto zkoušení však musí probíhat zásadně mimo konzultační hodiny.

Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí a na konci školního roku je zkoušen z učiva za celý školní rok. Z učiva za celý školní rok je zkoušen take v případě, že v 1. pololetí byl hodnocen prospěchem nedostatečným.

3.2.  Zkouškové období za druhé pololetí  je zpravidla od  15. dubna  do  30. června daného školního  roku. Pokud jsou v některém vyučovacím předmětu splněné všechny konzultace, může žák po dohodě v příslušným vyučujícím konat zkoušku v dřívějším termínu.

Žák může konat zkoušky po dohodě s vyučujícím také do 31. srpna.

Jestliže žák do konce tohoto období všechny povinné zkoušky nevykoná, může požádat ředitele školy o prodloužení termínu zkoušek do 30. září. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Prodloužení  zkouškového období  se povoluje pouze na základě lékařského osvědčení.

3.3. Klasifikační období za závěrečný ročník. Pokud žák koná maturitní zkoušku v jarním termínu, trvá klasifikační období pouze od 1. dubna do 5. května.

3.4. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného  ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených učebním plánem.  Pokud žák do 30. září nevykoná úspěšně všechny povinné zkoušky nebo se k nim nedostaví , může požádat o opakování ročníku nebo o přerušení studia.

3.5. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku  v termínu stanoveném ředitelem školy. Zkoušky jsou komisionální.

3.6. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu vykonání   nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit  náhradní termín opravné zkoušky do konce září následujícího školního roku.

3.7. Má-li žák pochybnosti o správnosti  hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může nejpozději do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení  požádat  ředitele školy o komisionální přezkoušení .

3.8. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné   zkoušky a komisionálním přezkoušení na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

3.9. Sportovní kurzy ( plavecký, lyžařský a sportovně turistický) musí žáci splnit do klasifikační porady za poslední ročník. Výsledky z těchto kurzů jsou součástí hodnocení  v předmětu tělesná výchova s didaktikou. Nesplní-li žák úspěšně  některý z těchto kurzů, nemůže být z tohoto předmětu hodnocen.

4. Klasifikace prospěchu žáků

4.1. Prospěch žáka se v průběhu klasifikačního období hodnotí podle následujících hledisek:

1. a) stupeň osvojení jistoty, s níž žák učivo ovládá
2. b) schopnost samostatného logického myšlení a osvojení metod pro daný obor.
3. c) schopnost aplikace získaných vědomostí a dovedností při řešení nových úkolu
4.  d) samostatnost, aktivita a iniciativa při řešení nových úkolu,soustavnost a svědomitost v práci
5. e) úroveň vyjadřování (ústního, písemného, grafického)

4.2. Požadavky pro jednotlivé stupně hodnocení:

Stupněm 1 – výborný – je ohodnocen žák, který bezpečně ovládá probrané učivo předepsané osnovami, projevuje samostatnost, pohotovost a logiku myšlení, dovede samostatně řešit úkoly a výsledky řešení zobecňovat, vyjadřuje se přesně, plynule a s jistotou. Jeho písemné, grafické a praktické práce jsou po stránce obsahu i vnějšíh projevu bez závad.

Stupněm 2 – chvalitebný – je ohodnocen žák, který ovládá probrané učivo předepsané učebními osnovami, myslí samostatně a logicky správně, ale ne vždy pohotově a přesně, umí celkem bez potíží řešit úlohy a výsledky řešení zobecňovat.

Při práci se dopouští jen občas nepodstatných chyb, vyjadřuje se věcně správně, ale s menší přesností a pohotovostí, jeho písemné, grafické a praktické práce mají  po obsahové stránce a ve vnějším projevu drobné závady.

Stupněm 3 – dobrý – je ohodnocen žák, který probrané učivo předepsané učebními osnovami ovládá v jeho podstatě tak, že na ně může bez obtíží navazovat při osvojování nového učiva, v myšlení je méně samostatný, při řešení úloh se dopouští nepodstatných chyb, které dovede s pomocí učitele odstranit, vyjadřuje se celkem správně, ale s menší jistotou. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají po stránce obsahu a vnějšího projevu závady, které se týkají podstaty problému.

Stupněm 4 – dostatečný –  je ohodnocen žák, který má ve znalostech učiva předepsaného učebními osnovami mezery, takže na tyto znalosti nemůže bez větších obtíží navazovat při osvojování nového učiva, není samostatný v myšlení a při řešení úloh se dopouští podstatných chyb, které napravuje jen se značnou pomocí učitele.

Vyjadřuje se nepřesně, jeho písemné, grafické a praktické práce mají po stránce obsahu i vnějšího projevu větší závady.

Stupněm 5 – nedostatečný – je ohodnocen žák, který má ve znalostech probraného učiva předepsaného učebními osnovami takové nedostatky, že na tyto znalosti nemůže navazovat při osvojování nového učiva. Na otázky učitele neodpovídá správně a úlohy neumí řešit ani s jeho pomocí. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají zásadní závady.

4.3. Jestliže výsledky zkoušení odpovídají kriteriím různých stupňů prospěchu, stanoví se výsledný stupeň prospěchu podle převládajících kriterií   charakteristických pro daný předmět.

4.4. Stupeň prospěchu stanoví vyučující příslušného předmětu. V případě, že se na vyučování předmětu podílí více vyučujících, stanoví stupeň prospěchu  po vzájemné dohodě. Je-li předmět složen ze dvou a více samostatných částí, musí být žák, aby v předmětu prospěl, hodnocen v každé části stupněm  alespoň  4 – dostatečným.

4.5. Stupeň prospěchu musí být žákovi řádně zdůvodněn.

5. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

5.1. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení se vyjadřuje stupni:

50. a) prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50. Chování je hodnoceno jako velmi dobré.
51. b) prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.
52. c) neprospěl, jeli klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí
53. d) nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.

6. Hodnocení chování žáků

Vzhledem ke specifice vzdělávání dospělých se chování neklasifikuje. Případné závažné kázeňské přestupky budou řešeny jinými prostředky (důtka ředitele školy, podmíněné vyloučení ze vzdělávání, vyloučení ze vzdělávání).

7. Komisionální zkoušky

7.1. Komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel nebo zástupce ředitele , případně jím pověřený učitel školy dále zkoušející učitel a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět.

8. Hodnocení žáků s individuálním vzdělávacím plánem

Individuální vzdělávací plan se žákům dálkového nebo kombinovaného vzdělávání nepovoluje.

V  Berouně      1. září  2021                                                                                                                       Ing. Jaroslav   Šturc, ředitel školy