Všechny ročníky ekonomických oborů zhlédly 2. listopadu 2016 v berounském kině film Anthropoid. Dojmy byly velmi silné, o čemž svědčí i jejich popis pocitů. Se souhlasem žáků některá hodnocení uvádíme.
„Tento film na mě velmi zapůsobil. Byl velmi dobře zpracován a vše vypadalo věrohodně. Po celou dobu promítání člověk seděl a čekal s napětím, co přijde v další scéně. Je až neuvěřitelné, co všechno byli schopni Němci provést, jen aby získali odpovědi. A také je hrozné vědět, že vše, co se dělo ve filmu, není vymyšleno nějakým scénáristou, ale je to skutečnost, pravda, na kterou by všichni rádi zapomněli. Podle mého názoru byl film natočen skvěle, ale muselo to stát velké úsilí, dát všechno dohromady. Díky tomuto filmu jsme mohli prožít to, co je nám vysvětlováno v hodinách dějepisu, a alespoň trochu se vcítit do životů hrdinů.“
„Film byl poučný. Bylo dobré dozvědět se souvislosti naší historie a udělat si obrázek o tom, jak vůbec k atentátu došlo, a co pro nás tito, dá se říct, „hrdinové“ udělali, i když to odnesla i spousta nevinných lidí. Nejzajímavější pro mne bylo plánování atentátu. Spousta příprav, aby vše vyšlo, a pak museli stejně aktéři spoléhat na osud, jestli v ten daný den pojede s Heydrichem ozbrojený konvoj či nikoli. Byl to moc dobře natočený film. Celé násilí Němců, to jak zabíjeli a mučili nevinné. Konec konců dozvědět se něco z naší historie, není vůbec špatné.“
„Na film jsem se až tolik netěšil, nemám moc rád filmy o historii. Po půl hodině promítání jsem změnil svůj názor. Strašně mě film zaujal a dokonce i bavil. Strašně se mi líbilo, jak bylo všechno plánované, jak všechno řešili. Mám rád napínavé a akční filmy, a zde bylo od každého něco. Nejhorší část byla asi mučení Ati. Udělalo se mi zle při představě, že to takhle fungovalo. Až na tuto část film hodnotím velice kladně.“
„Film Anthropoid na mě velmi silně zapůsobil. Většina z nás zná tuto událost ze školy. Ovšem její zpracování v tomto filmu bylo skvělé, dovedlo člověka k myšlenkám: proč si lidé v dnešní době pořád stěžují? Proč je naše generace neustále nespokojená? A přitom máme tolik možností, jak prožít svůj život spokojeně! Nedá se říct, že by se mi film líbil. Zapůsobilo na mě, že cizí tvůrce inspirovala naše historie a filmem projevili úctu našim hrdinům. Bylo to velice emotivní. Takovou atmosféru jsem v kině nezažila. Plné kino studentů bylo po skončení v naprostém tichu. Nejspíše se pár z nás i rozplakalo. Z kina jsem odcházela sklíčená, přesto jsem ráda, že jsem měla možnost tento film vidět. Doufám, že se co nejvíce lidí poučí z historie. Každý by měl znát dějiny.“
„Film Anthropoid na mě zapůsobil velmi silně. Musím se přiznat, že jsem nečekala takovou vlnu emocí, která mě zasáhla během filmu, ale ještě celý den potom. Jsem člověk v tomto pohledu slabší povahy a scéna, kde mučili Aťu pro mne byla neúnosná. Ale nedá se říct, že by to bylo přehnané, protože z celkového hlediska to ukazovalo věci bez záclonky. Takhle to prostě doopravdy bylo. Člověk si řekne, nějaký film o atentátu, ale pro mě znamenal tento film víc. Hodně mých spolužaček brečelo už od poloviny, ale já ne. Tento film podle mne nemá za cíl rozbrečet, ale zasáhnout. Ovládaly mne emoce – zlost, zklamání, úžas, ale ne smutek nebo lítost, ty přišly až na konci. Film hodnotím kladně. Nápad obsadit i české herce byl výborný. Ano, některé scény byly hodně tvrdé, ale to se dalo čekat u filmu s takovým námětem.“
„Na začátku jsem neměl moc velké očekávání, ale už po prvních 10 minutách jsem věděl, že mě film bude bavit. I když jsem věděl, co se bude dít, celý film jsem byl napnutý. Na konci filmu přišla brutální scéna s mučením Aťi, ze které jsem měl divný pocit, ale alespoň jsem viděl, jak to dřív doopravdy chodilo. Toto byl první film, ve kterém jsem se modlil, aby se povstalci zabili sami. Celkově hodnotím film pozitivně, byl zajímavý, napínavý a ještě naučný. Nevadilo by mi na něj jít znovu.“
„Upřímně řečeno, od filmu jsem mnoho nečekal, ale těšil jsem se na něj. Film na mne působil lehce smíšenými pocity. Jednak mě zaskočila řeč – nabyl jsem dojmu, že mluva se zasekla někde mezi angličtinou a češtinou. Ale to bylo asi jediné, co bych vytkl. Velmi se mi líbilo zpracování filmu a chápu, že tvůrci vložili do příběhu i „love story“, aby posílily emoce, aby to nevypadalo jako dokumentární film. Každopádně si myslím, že film byl skvělý a svým způsobem mne znovu donutil přemýšlet o době 2. světové války, ale více i o životě jednotlivých lidí, než o celém atentátu. A to beru jako velice pozitivní.“
Náhledový obrázek převzat z blesk.cz