STŘEDNÍ PEDAGOGICKÁ ŠKOLAU Stadionu 486, 266 37 Beroun

Marie Garkischová

Pedagogická poema

Naše škola slaví padesát let trvání a jen o patnáct let mladší je soutěž v přednesu poezie a prózy pro střední pedagogické školy, původně Memoriál Oldřicha Tillmanna, nyní Pedagogická poema. Prošla mnoha proměnami, např. před rozdělením státu se jí účastnili i studenti ze Slovenska, upouštělo se od přednesu pro dospělé a po čase se zase k němu vracelo, ale základní specifikum si Poema ponechala stále. Soutěžící musí být schopni zaujmout svým výkonem především malé posluchače z mateřských škol a školních družin. V současné době se soutěží v uměleckém přednesu poezie, prózy a improvizovaném vyprávění pro tři věkové kategorie – předškolní věk, mladší školní věk a dospívající.

Diskuse se ovšem nevedou jen o podobě Poemy, šlo a stále ještě jde i o její další existenci. Nemíním při této příležitosti zatěžovat čtenáře úvahami o smyslu této soutěže a starostmi s její organizací – naše škola byla před tento úkol již postavena dvakrát, chtěla jsem v této době bilancování spíše připomenout účast našich studentů na všech ročnících této soutěže, připomenout to dobré, co dala jim a oni jí.

Hledání textů, práce na nich, zkoušení před malými diváky, interpretace na soutěži, to je proces, kterým procházejí společně učitel i student, obohacuje to obě zainteresované strany. Soutěžní vystoupení není vnímáno jen jako momentální výkon. Vedou se o něm diskuse nejen s porotci, ale i s ostatními účastníky. Hodnota těch nejzajímavějších vystoupení není vyjádřena pouze získáním ceny, ale především zážitkem, který po léta zůstává v myslích posluchačů. Je velkou radostí, když se takový výkon podaří studentce naší školy.

Bohužel není možné uvést všechny úspěšné recitátorky, připomenu tedy alespoň několik těch, jejichž vystoupení porota hodnotila jako mimořádně inspirativní – Lenka Fousková, Dana Chlumská, Květa Jahelková, Eva Kodešová, Jana Dvořáková, Radka Nováková. A pak by přišla řada těch, kteří se Poemou jen mihli, zazářili, jiní se vraceli před malé diváky po celou dobu studií, ale to nejpodstatnější bylo zcela jistě setkávání s uměleckým textem, hledání cesty k němu a snad i její nalezení, a to nejen pro tuto soutěž.

Marie Garkischová